Maratón klub Kladno

Vzpomínka

Publikováno 15. 1. 2013

Bude tomu už zhruba deset let, co jsem se přichomýtl coby divák na jeden atletický závod na Sletišti. Z pohledu terminologie jiných sportů by se dalo říci, že to byl jakýsi přátelák a moje přítomnost v ochozech byla motivována přítomností syna Tomáše, který tehdy na oválu jako dorostenec také pobíhal.

Co ve mně dodnes zůstalo, je pohodová atmosféra toho odpoledne, odhadoval bych to s opatrným odkazem na děravou paměť na zářijový, ještě teplý den, příjemný náboj celému dění dodával spíkr znějící z reproduktorů – a pokud se opravdu nemýlím, tak jím byl znalec atletického prostředí Jacek Přibáň, kterého je radost poslouchat, jak jsem zažil i na několika dalších závodech. Po těch letech si nevybavuji, v jakých všech disciplínách se soutěžilo, ale to co ve mně zůstalo a proč to teď vytahuji na světlo je „sázka“ dvou přítomných špičkových běžců: Jirky Mužíka a Jirky Vojtíka. Oba kralovali svým disciplínám, tedy Mužík na 400m a Vojtík 200m. Díky tomu, že to nebyla žádná liga, ale ten přátelák (omlouvám se atletům, pokud terminologicky či jinak odborně pokulhávám, neb nemám atletické vychování), tak bylo možné „vyhlásit“ jako souboj dvou zmíněných závodníků to, že oba poběží jak 200m tak 400m a vítěz daný nižším součtem časů bude nevím už přesně co, ale něco jako že jej ten „poražený“ odnese na zádech. Zkrátka sranda, pohodová atmosféra na oválu i v hledišti. A přitom výkony špičkový, Jirka Mužík měl myslím nějaké dobré období a místo své hlavní čtvrtky překážek se pokoušel o rekord (snad Sletiště nebo že by, výš?) na čtvrtce hladké. Snad si to pamatuju dobře, každý vyhrál tu svoji disciplínu, ale v součtu byl Jirka Vojtík lepší, tedy Jirka Mužík jej na čtvrtce porazil o míň, než kolik potřeboval dotáhnout z té dvoustovky. Nebo že by to bylo naopak? No nemám kam sáhnout do análů, ale to nevadí. Samozřejmě to píšu proto, že v případech „hodných zvláštního zřetele“ (a mimo oficiální regule pravidel) není sčítání hrušek s jabkama úplně novým fenoménem a nápad sečíst pár závodů jako Zimní cenu není originální, ale s odkazem na uvedenou vzpomínku….proč ne.

Jakub Hurych