Maratón klub Kladno

Zátopkovi

Publikováno 17. 9. 2012

Dnes je ta správná chvíle poblahopřát. O Zátopkových bylo a bude psáno ponejvíce v souvislosti s jejich výkony, ale připomeňme si u příležitosti Daninných dožitých a Emilových nedožitých devadesátých narozenin něco z jejich vzpomínek mimo sport, jak je zachytili v knížce Dana a Emil Zátopkovi vypravují:

Seznámení s Danou
…Sezónu na dráze jsem zahájil ve Zlíně. Konaly se tam prvé klubové závody a hned při nich padl rekord. Ne v běhu, nýbrž v hodu oštěpem žen. Udělala ho naše nová atletka, která se jmenovala Dana. Šel jsem jí tehdy poblahopřát:

Bylo to pěkné, povídám a hned se mi nějak zalíbila. Při dalším zájezdu do Bratislavy jsem se překonával ve zpěvu, žertech a povídání, abych se vetřel do její přízně. Asi se mi to podařilo, protože po mém rekordu na desítku v Budapešti mi přišla poblahopřát sama. Pak hodila o metr víc a zase já jsem měl příležitost vyjádřit jí svůj obdiv. Nakonec jsme chodili jeden za druhým, i když žádný rekord nepadl.
…Jednou jsem se jí třeba ptal, kdy se narodila. Odpověděla, že v září. Kolikátého, ptal jsem se. Devatenáctého. Jdi! Vážně? Já jsem se též narodil 19. září. Kterého roku? 1922. Tak to ti teda nevěřím, protože mi říkáš moje datum narození. Co? Ty že ses narodil 19. září 1922?, nevěřila zase Dana. Nezbývalo než si domluvit další schůzku s křestními listy. Už z dálky jsem pokřikoval: Máš?, a Dana zase na mne: Mám. A ty máš?… To abychom měli i ve stejný den svatbu! Napřed však byla olympiáda.

Sňatek samý zmatek
Staří Zátopci přijeli hned ráno. Přivezli nám velký obraz a tatínek, který nedělá nic napolovic, vytáhl k němu z kapsy pořádnou skobu. Když se maminka dověděla, že jsme na den stejně staří, byla z toho celá nesvá. Pořád nad tím kroutila hlavou a nakonec začala zjišťovat, v kolik hodin jsem se doopravdy narodila. Když naše mamka prohlásila bez rozmýšlení, že v sedm ráno, vyjasnila tvář a hlasitě, aby to všichni hosté slyšeli, prohlásila: Já, tož to je Emilek starší. Ten se narodil brzo po půlnoci. Tím mu vybojovala nadřazené postavení v rodině a byla spokojená.

Jakub Hurych