Maratón klub Kladno

Krušovický soudek

Publikováno 17. 4. 2011
Už jen po přečtení či pouhém vyslovení musíš zavětřit. Do mysli Ti najednou vstoupí dvě slova, která v Tobě nutně vyvolají žádanou zvědavost, podpořenou klasickými otázkami: Co? Kde? Kdy?

Dávno, pradávno, ještě před Rudolfem II., zde stál pivovar a vařil tradiční český mok. Letopočet 1581 je opravdu historicky doložen a od té doby se coby „císařský“ více zviditelňoval. Ale potřeboval plných 400 let k tomu, aby k sobě více připoutal a přitáhl běžce. Ne, že by běhající muži a ženy před tím neznali místní vařenou specialitu, ale přímé závody se Krušovicím jaksi vyhýbaly. Až přišel květen 1981 a s ním první „Přespolní běh o Krušovický soudek“. Přátelé z OT TJ Baník Stochov vymysleli a připravili trasu ze svého bydliště přes Nové Strašecí, kolem rybníku Bucek a přes vrch Louštín do Krušovic. První ročník byl o kousek kratší, ale od dalších let se začalo startovat od památného Svatováclavského dubu (jeden z nejstarších stromů v ČR) a 20. km – vychází přesně u brány pivovaru. Jeden z nejkrásnějších cílů, které znám. Ale, než se do něho dostaneš, musíš něco vydržet.

Od startu přes město je to po silnici, každý se žene, jak umí. Pak přijde na řadu polní cesta, lehce krytá stromovou alejí, která však při silném protivětru moc nepomáhá. Také zde bývá menší či větší vrstva bláta, a to Tě nutí ke zpomalení. Moc si neodpočineš ani při seběhu do Konopasu, stále je kolem Tebe dost běžců, mnozí ještě hledají svou běžeckou „parketu“. Rovinatý kousek před Novým Strašecím nevěstí nic dobrého. Na „pětku“ vybíháš do pěkného krpálu, který některé donutí přejít z běhu do plynulé chůze. Pak následuje docela dobrý (a pro mě oddechový) silniční kousek. Asi na osmičce vběhneš na lesní cestu, bývá tvrdá, někdy s loužemi. Tempo už máš stabilizované, pokoušíš se utéct pronásledovatelům, dohnat těch pár desítek, kteří jsou nepatrně rychlejší, a cítíš se dobře. Potom vyběhneš znovu na silnici a cca po 300 metrech máš půlku za sebou. Asfalt se klopí dolů a v neutuchající euforii to pálíš k rybníkům. Zpevněná a místy štěrková cesta kolem chat Tě zákonitě přibrzdí a po kiláku vyklopí u Bucku. Koncem dubna sice není koupací sezóna, ale už teď máš chuť se pořádně svlažit. Kousíček stoupání a znovu do lesa a opět kolem chat. A tady dávej bacha! Musíš koukat pod sebe, protože se běží lesní kořenovou pěšinkou, a současně dobře sledovat velice kvalitní pořadatelské značení na stromech. A tak doběhneš ke Karlovace. Těsně před ní dostaneš kelímek s pitím, PČR Ti zastaví dopravu a jsi znovu v lese. Cesta se vlní v borovém lese a mezi borůvčím, dírou překonáš starou kamennou oboru a začíná lahůdkové lesní stoupání na hřeben Louštína. Teď se ukaž! Poběžíš nebo raději přejdeš do chůze ? Když to aspoň trochu jde, vydrž tu první variantu. Nahoře se cesta pěkně narovná a máš-li dost sil, můžeš šlapat jako od startu. Dobře se to píše, ale skutečnost? Očima bloudíš po okolních stromech a usilovně hledáš 4, 3 (to jsou kilometry do cíle). U nejvyššího místa trati (cca 538 m.n.m.) jsi na 18. Následuje hodně prudký, ale krátký, asfaltový sešup, který se mění v lesní písčito-jílovitou, širší, užší, úzkou pěšinku vyúsťující na kraji obce. Kilák. Panelka. Asfaltka. Pětistovka, třístovka a vidíš davy příznivců, fanoušků, fanynek, dětí vlastních i cizích, a ti všichni najednou na Tebe volají, doslova řvou, ženou Tě z posledního kopečku do ostré levotočivé zatáčky. A Ty finišuješ! V čase mezi 1:07:02 a x:xx:xx zvedáš radostně ruce a zastavuješ před Královským pivovarem Krušovice.

No, pokud vše předchozí zvládneš, zasloužíš si odměnu. Že bude tekutá, o tom nepochybuj. Lokneš si jednou, dvakrát, zapomeneš na předchozí útrapy, chvilkové krize, na to, jak Tě kamarád předběhl. Máš za sebou krásný a těžký závod, užíváš si cílové pohody a třeba i přemýšlíš o tom, že za rok přijedeš znovu.

Neváhej, přijeď už letos. Krušovický soudek se běží 24. dubna 2011.

Zdeněk Kučera