Maratón klub Kladno

MMM Košice aneb jak se dělají osobní rekordy v nejdelším běhu

Publikováno 10. 10. 2013

Moje zkušenosti a zážitky s košickým maratónem jsou dost odlišné od ostatních běžců. Cesta tam a zpět – brnkačka – se Student Agency autobusem odjezd Praha v pátek 21:00, návrat Košice odjezd neděle 20:00 a to vše za 1120 Kč zpáteční lístek. Ubytování jsem si našel v City Penzionu – cca 2km od centra – komfortní jednolůžák se sociálkou za 30 Euro včetně snídaně.

A nyní k vlastnímu běhu. Na startu jsem studoval tubu gelu, kterou jsme dostali na Pasta párty. Píše se na ni, že se má konzumovat 20 min. před výkonem. Podíval jsem se na hodinky a zjistil, že můj výkon začne za 2 minuty. Odklopil jsem horní víčko a začal cpát gel do žaludku. Nic se nedělo, takže jsem odšrouboval celý uzávěr, sundal hliníkovou folii a konečně jsem s chutí snědl gel.

V 9.08 hod jsem spokojený a nasycený vyběhl. Kolem mě plno dětí, ale zapovídal jsem se s Robertem Shustrem z Anglie /st. č. 943/, byl to jeho první maraton v životě /dlouho na něj nezapomene/. Povídáme, povídáme a najednou se přede mnou objevil cíl, takže minimaratón úspěšný, otočil jsem se a v čase 9:35 jsem si šel zaběhnout zbývajících 42,2 km.

Nejkrásnější okamžik jsem zažil na 25 km, kdy jsem začal předbíhat běžce, kteří si naordinovali „pouze“ 42,2km. S časem 5:45 a délkou 46,5 km jsem si vytvořil osobní rekord v kategorii nejdelší běh.

Byl to krásný závod, miluji běhání.

Ondřej Danielis