Maratón klub Kladno

logo

Jak jsem si užil broděníčka! (Ještě zpět na pivní běh)

Publikováno 5. 6. 2013

Tak to jsem si ten rezavý mok fakt náramně užil. Po dlouhých létech či snad dvou desetiletích obrovských veder, kdy jsem si v kopci od startu nejméně třikrát o sobě myslel, že jsem špekáček nedobré kvality, se najednou vše změnilo. Celodenní déšť střídající se spíše více s lijákem navíc i občasnými poryvy větru, změnil obávaný „pouštní“ Běh přátel piva ve Václavech uvedenému moku náramně svědčící, na očistec s mýdlem a ručníkem v podobě všudypřítomné vody, kamínků, bahna, vodních příkopů neznámé struktury podloží či hloubky.

Poněkud komický byl jistě pohled na běžce, kteří při prvním stoupání poloasfaltovou silničkou k lesu vybírali sušší či méně vodnatá místa, kličkovali mezi proudy vody valící se shora … jak bláhové!! Už po dalších třech stovkách bylo všechno jedno – bahno nebahno, voda nevoda, tráva netráva, komáři – neko (co to kecám!! :-)) každý už běžel rovně.

Maně jsem si vymanil z paměti slova Pepy Podušky před startem, že spíš běžet v těch kolejích v tekoucí vodě, kde je terén soudržný a neboří se to tam tolik – v druhém kole už bylo vše pryč, voda jinde, bahno jinde a všude možně, každý hleděl hlavně to přežít. Ne tak ale naše kategorie šedesátníků, kde zuřil boj na ostří nože. Právě zde na těchto závodech jsem si věřil, vždyť celý můj třicetiletý běžecký život se vyznačoval tím, že čím tvrdší podmínky, tím pro mne lépe. Už od prvního kola jsem si závod parádně užíval, mokro sem, bahno tam, v druhém kole mí největší soupeři stále za mnou, krásné rezavé louže vyzývající ke koupeli přede mnou, změny směru a ty moje nové ňůbalansy držely stopu jako hrom … navíc mi ještě masírovaly nárty prudkými pramínky vody, jež protékala slabým vrškem jak povodeň nedokonalými zábranami. No, prostě těch zážitků bylo na desítky místo jediného z loňska a tak dále, kdy si člověk jen říká – „fuj to je vedro.“

Idyla? Ba, ne! Předzávodní ranní měření hmotnosti totiž dalo tušit možnou zradu, či alespoň potíže. Digitální znak prokázal, že od závodu v Lišanech mám skoro kilo navrch a to je vždy v duelu s mladými „chrty“ Jirkou a Frantou na pováženou. Takticky jsem sice tvrdil, že mám pořád stejně, ale … krutý vrch od startu i cesta proti vodnímu proudu brzy spočítaly veškeré hodnoty. A když to přišlo potřetí, byť již překvapivě před Pavlem Vinšem a kousek za dalším Pavlem (Honsem), šlo „tlustý do tenkejch“ a já v tom chladu najednou cítil horký Fingiho dech málem na zátylku.

„Vidíš tlusťochu, boříš se těmi kily pod bahnité dno těch několika přehrad, které nám stojí v cestě, zatímco vážka Jirka jen tak lehce přelétává tempa neztráceje,“ říkám si kriticky a přilepen očima na zádech Honsových, nutím se do jeho pronásledování. Snad tohle pomůže zmírnit tlak Fingiho náporu!

Prolétl jsem poslední louži a z krátké blízkosti už slyším zurčení vodou kmitajícího pronásledovatele. Tají se mi dech, místo provazů deště mne polévá horko jako tenkrát, když tu bylo přes třicet. Po chvíli studený pot na čele, když vbíhám na silnici a 500 metrů cílového asfaltu. Tam stojící značkař – starosta obce a jen lehce přitaká „jo, někdo je za tebou“. Hrůza!! Co teď? Mačkám ze sebe vše co tam ještě kromě bahna a vody je, snažím se zrychlit, děsivě mě bolí za krkem jak mi strach samovolně otáčí hlavou …….. Tak to jsem si teda užil broděníčka!!! Byl to pravý a protože pravý a bahnitý a s dobrým výsledkem, tak nádherný kros.

A tak nyní díky oběma Pavlům a rovněž osudu, že mi ponechal těch rozhodujících dvacet mokrých metrů, abych ten pivní cíl v mé kategorii stihl včas.

Sláva Pilík


Maratón klub Kladno

Je spolek se zaměřením na vytrvalostní běh a pořádání běžeckých závodů. 

Nabídka sponzorům




Připravujeme

ne 20. října 2024
Jesenický Surovec

Kde: Autokemp Jesenice
Délka trati: 6 km, dětské běhy
Start: 11:15 (10:10)
Informace najdete zde.

© Maratón klub Kladno | Mapa stránek | Napište nám