Maratón klub Kladno

Virtuální naděje roku 2013

Publikováno 19. 11. 2012

Již dva roky jsou u mne obdobím velkého napětí, úvah, snah o pochopení vlastní budoucnosti. Již dva roky mne jímají obavy, jak to bude dál a jak se s tím vším popasuji či zdali to dokážu. Již před dvěma lety mne zaskočila zpráva o tom, že o naší šedesátileté kategorie Poháru neochvějně míří dva noví mladí „chrti“, a totiž Jirka zvaný „Fingi“ a Franta, kterému jsem vymyslel osobní přezdívku „tum-tum“.

To podle toho, jak slyším jeho blížící se dusot, když se ke mně v druhých polovinách závodů přibližuje a posléze vzdaluje. Nejen on, ale také lehkonohý „Fingi“ tepající mne zvláště v prudkých stoupáních, mi už druhý rok mnohdy dávají zapomenout na budoucí vavříny vítězství (narážky typu „počkej už tam budem“, „už se ti to blíží“ či „za chvíli jsme tam“) a místo toho se do duše vkrádá smutek a zdánlivě poraženecká nálada. :-)

Co dělat, když všichni říkají, že léta nezastavíš …? Co dělat, když je to prý tak jako tak pravda? Ha, ha! Nevěřím tomu! Stále si říkám všude, kudy chodím, často blábolím ze spánku a budím se tím, že „kila zastavím a léta zpomalím!“ A tak mě onehdy napadlo, Franto a Jirko, co takhle si přiblížit naši společnou budoucnost virtuálně. Jak asi na tom my tři či další soupeři v naší „šedesátce“ budeme v příštím roce? Kamarádi, chci se prát! Naděje přece umírá poslední. A tak jsem vymyslel virtuální rok 2013.

Podívejme se na naše zatímní letošní virtuální soupeření ze dvou hledisek. Nejdříve prostý součet každému z naší tříčlenné virtuální kategorie – Fingi, Tum-tum a já Sláva. Body ze všech dosud absolvovaných závodů Poháru, a jelikož já jich mám absolvováno nejméně – 18, svým dvěma soupeřům jsem škrtl nejhorší výsledky z těch počet osmnácti přesahujících. U obou mých budoucích rivalů to byly většinou ty třináctibodové. No mě zůstaly i dva 12 bodové (Ořovský, kde se přede mne vtlačil Honza Dolejš a Surovec, kde se do virtuálního pořadí naší trojice vklínil ještě Jarda Mlejnek). Z tohoto hlediska to dopadlo takto: Fingi 271, Tum-tum 267, Sláva 264. Abych si byl jist, že mám s budoucími rivaly skutečně v příštím roce šanci, věnoval jsem se ještě dalšímu pohledu na věc a to vytvoření virtuálního pořadí jen ze závodů, ve kterých jsme se všichni tři – dva zmínění mladíci a já prý stařík potkali na startu i v cíli. Dosud jde o 15 závodů, ve kterých zpočátku vládl Tum-tum, střed sezóny byl překvapivě můj, a závěr naopak Fingiho. Výsledek byl pro staříka ještě nadějnější – Fingi 219, Sláva 217, Tum-tum 209 bodů.

Při bedlivém hodnocení celého rozboru nutno také říci, že v první třetině sezony jsem měl potíže s velkou nadváhou – na startech 5 závodů v průměru 75 kg, v polovině sezóny to bylo již lepší 71 kg (nadváha jen 5 kilo a vida, výsledky!) a v závěru znovu 73 kil, což už zase většinou nestačilo. Kruci kluci, je to fakt o kilech! A kdyby tomu některej hubenej nevěřil, tak můžu poradit. Sprav se o deset kilo a uvěříš a ..... to se nám to bude tlustejm krásně vyhrávat :-)!

Co říci na závěr? Jirko, Franto – bude to boj i v následující sezóně, to už je věřím i vám jasný! Už se těší a zdraví v samých hezkých dnech přeje

Sláva Pilík