Maratón klub Kladno

Kladenský maratón - vzpomínka na budoucnost

Publikováno 29. 8. 2010
Není lepší pozvánkou na blížící se Kladenský maratón, než zavzpomínat na „neuvěřitelnou“ událost ve světě maratónu, kterou je Ebeby Kibilovo překonání starého světového rekordu Kenenisy Bekeleho o 41 vteřin.

Z v tuto chvíli již neplatících 2:03:37, na neuvěřitelných 2:02:56. Co lepšího přidat jako třešničku na naše stránky, než pár řádek o na vlastní oči prožitém, výjimečném okamžiku, jehož kulisami se stalo právě „naše“ Kladno.

Keňan Ebeba Kibila ve svých 29 letech dozrál do výkonnosti, kterou mu mnozí experti předpovídali. Zúročil svůj několik let rostoucí potenciál a nabrané závodní i tréninkové zkušenosti. A když se u takového borce v den D všechno sejde, psychická pohoda bez nějakých tlaků a přehnaného očekávání, přiměřené sebevědomí a víra ve vlastní možnosti, spolu s ideálním počasím a neméně ideální tratí, podporou diváků a kvalitním polem vodičů i soupeřů, pak lze očekávat i něco z říše snů. A toho jsme se v Kladně dočkali.
Ebeba držel téměř po celý závod konstantní tempo vypočítané na čas 2:03. Téměř do poloviny závodu tempo hlídali vodiči. Postupně sice odpadávali, jako poslední se udržel Mysa Rirok, ale 20 kilometrů se Ebeba nemusel o tempo starat. Značku půlmaratónu probíhal již osamocen v čase plánovaných 1:1:31, aby druhou polovinu zvládl za fantastických 1:01:25.

„Poslední kilometry“, jak řekl Ebeba na bezprostřední tiskové konferenci, „byly adrenalinovou záležitostí jak pro mě, tak určitě i pro diváky, kterým musím poděkovat, bez nich by ten čas nebyl takový. Samozřejmě jsem věděl, že si do posledních metrů nemohu být jistý, že tempo udržím, že nepřijde nějaká krize, která mě zpomalí nebo nějaký svalový problém. Ale i s přibývající vzdáleností to vypadalo dobře a tak jsem po čtyřicátém kilometru stále pevněji doufal, že se to může podařit. Pořád jsem si však říkal, buď realista a raduj se naplno až v cílové rovince. Cítil jsem ale, že pravděpodobnost úspěchu se s přibližujícím se koncem úměrně zvyšuje. Žádná krize nepřišla a rychlost, potřebnou na světový rekord, jsem díky své síle udržel i v závěru. Přes pochopitelné vyčerpání v cíli jsem doběhl v pohodě a vlastně se mi to celé zdá jako jednoduchá záležitost. Při svých předchozích pomalejších maratonech jsem se cítil hůře.

Mám-li odpovědět na otázku, jestli cítím nějaké rezervy a zda mohu běžet ještě rychleji, tak musím říci, že nevím. Trénoval jsem tak, abych běžel kilometr po 2:55 a vydržel toto tempo celý maratón. Taktika byla jednoduchá, běžet naprosto rovnoměrně tímto tempem. Výsledek ukázal, že to byla reálná představa pro mé schopnosti, pro dispozice mého organismu a že trénink byl připraven dobře. Ono se zdá, že běžet kilometr jen o půl vteřinky ještě rychleji, není nemožné, ale to na 42 kilometrech je 21 vteřin a to je u maratónu strašně moc. Samozřejmě, že takové výkony lze běžet jen na hranici možností a uvažovat o nějakých rezervách je jen čirá spekulace, kterou nelze ničím podložit. Třeba kdyby byl maratón o sto metrů delší, dostal bych v posledních metrech křeč, svalil se a nedokončil. To jsou věci mezi nebem a zemí, které zůstanou zahaleny tajemstvím. Dnes jsem vyzkoušel tohle tempo a vydržel jsem. Nevím v tuto chvíli, zda po odpočinku a regeneraci začnu nový tréninkový cyklus s ambicí ještě o něco rychlejšího maratónského tempa. Je to výzva, ale musím se zamyslet i nad jinými svými životními prioritami. Je to v tuto chvíli všechno moc čerstvé.

Jsem šťastný, že se mi to dnes podařilo a děkuji všem, co mě po celá léta podporovali a věřili mi, nejvíce své rodině a trpělivému trenérovi Musakemu. Jsem rád, že jsem znovu potvrdil, že Keňané jsou ve vytrvalostních bězích schopni posunovat hranice lidských možností. K rekordu, mi vedle mnohaletého tréninku a mnoha odříkání, pomohli i kamarádi z tréninkové skupiny, kteří polovinu závodu drželi potřebné tempo, povedlo se ideální počasí a zejména k úspěchu přispěl speciální kladenský okruh.

Takže díky pořadatelům, díky divákům za podporu, díky vám všem. Díky.“
Tolik slova samotného čerstvého držitele maratonského světového rekordu Ebeby Kibily. Ten si samozřejmě užil dosyta kolotoče focení, počínaje focením u rekordní časomíry, gratulací a rozhovorů. Na tiskové konferenci asi dvě hodiny po doběhu byl již Ebeba vysprchován a bez známek rozpačitosti či ostychu hovořil o svých pocitech, o tom, co pro něho zápis do světových tabulek znamená a krátce se také zmínil o své přípravě.

Zastavme se nyní u Ebebovy zmínky o speciálním kladenském okruhu, který podle jeho slov přispěl k rekordnímu času. Kladenskému Maratón klubu se totiž podařilo za podpory města a mnoha zainteresovaných institucí, včetně soukromého sektoru, vybudovat sen všech maratonců: rovinu s bezvadným povrchem.

Trasa Kladenského maratonu je historicky tvořena pětikilometrovým okruhem v lesoparku Lapák, s průběhem přes areál atletického stadionu. Exkluzivita okruhu spočívá v tom, že celá trasa, již tak bez významného převýšení, byla stavebně upravena po celé délce tak, aby byla v ideální, úplné rovině a byl na ni položen specielně pro maraton vybraný povrch. Žádné prudké zatáčky, okruh je celý chráněný stromy proti větru. Pro diváky jsou na několika místech zřízeny tribuny. Každých sto metrů je na trase velký displej, kde závodníci vidí a mohou kontrovat svůj čas a průměrnou rychlost na kilometr.

Samozřejmě ne nijak široká dráha lesem a především nutnost proběhnout okruh osmkrát, je při pokusech o špičkové výkony limitující pro počet startujících. Proto se Kladenský maratón běží od minulého roku nově ve dvou dnech. Sobota je vyhrazena maratónu ELITE s omezením účasti pro třicet vybraných běžců, v neděli se pak na trať vydávají stovky hobíků na maratón OPEN, kteří měli štěstí v loterii.

„Nemůžeme odstartovat tisíce běžců, kteří mají zájem u nás běžet,“ říká ředitel závodu a prezident Maratón klubu František Tůma, „trať nemá kapacitu širokých velkoměstských bulvárů. Šli jsme proto cestou kvality a dnes jsme byli odměněni poctou nejvyšší, světovým rekordem.“

Celý víkend na Kladně je ve znamení doslova maratónského šílenství a podtrhněme, že krásného šílenství. Jsou zde všichni, co ve světě sportu něco znamenají i tisíce „obyčejných“ fandů, amatérských běžců všech věkových kategorií. Ti si Kladenský maratón ELITE nemohou nechat ujít jako diváci a někteří z nich se postaví v neděli na start maratónu OPEN. Samozřejmě jsou zde často s doprovodem svých nejbližších a těmi, co jim drží palce a také nějakou tu tubu s energetickým ge­lem.

Mezi diváky jsme při rekordním závodě zaznamenali oba předchozí držitele světového času Haile Gebrselassieho a Kenenisu Bekeleho, předsedu Mezinárodního olympijského výboru Jana Železného, předsedkyni Českého olympijského výboru Barboru Špotákovou, šéfa Českého atletického svazu Jiřího Klesnila a mnoho dalších osobností nejen sportovního světa. Vždyť čestným startérem maratónu není nikdo jiný, než ikona světového sportu, Kladeňák Jaromír Jágr. Nechyběl pochopitelně ministr vlády a člen Maratón klubu Kladno Antonín Kajgr, který patří mezi vrcholové politiky s maratónskou zkušeností – má jich 21.

Váhu a společenskou prestiž Kladenského maratonu podtrhl svou přítomností předseda Senátu České republiky Dan Jiránek, který osobně jako jeden z prvních Ebebovi Kibilovi pogratuloval a novinářům řekl: „Kladenský maraton jsem zde, ještě jako kladenský primátor, již před mnoha lety startoval a jako patriot jsem obzvláště pyšný, že se v tuto chvíli k nám do Kladna obrací pozornost celého světa.“

Jakub Hurych