Maratón klub Kladno

logo

Jak jsme bojovali na východě!

Publikováno 29. 5. 2014

Přestože tentýž víkend skoro „za bukem“ lákaly monstrózní Karlovy Vary rovněž k půlmaratónu a k souboji „o přežití“ v pětitisícové mase běžců, naše malá výprava kladensko-rakovnická zvolila tiché prostředí východočeských Nasavrk.

Tam se „světe div se“ hned den po „Varech“ (proč?) v rámci Velké ceny Nasavrk konalo v neděli 25. května 2014 Mistrovství České republiky veteránů v půlmaratónu. Přihlášen již před časem plný možných ambicí (dostat se na hmotnost 67 kg) na mistrovský titul v mé méně početné kategorii od 60 let, nyní v den odjezdu ambice pominuly tak přesně, jako nepominuly plánované shozené kilogramy (72 kg). V sedm hodin jsme se v Kladně doložili o Míru Urbance, jeho milou choť Alici a pohlednou navigátorku Janu Kmuníčkovou a vyrazili jsme na východ. Abychom nezbloudili, raději jsme poslední kilometr jeli po vyznačené trati do cíle téměř až na náměstí v Nasavrkách. To jsme neměli dělat, neb se nás tak zmocnila hrůza, co že nás to na kostkách v prudkém stoupání do cíle prestižního mistrovství ČR čeká. Bylo ale krásné počasí, v prezentační odbavovací hale na místním zámku byly samé ženské a ještě k tomu pohledné skoro jako my, a tak nás obava ze závodu (alespoň mne tedy ano) rázem opustila. Nutno říci, že organizace závodu je v Nasavrkách provedena velmi dobře, pomáhá spousta dobrovolníků a slíbené atrakce k pobavení účastníků i jejich dětí byly také na místě. Po prezentaci jsme provedli obhlídku startu, koupili v přilehlých stáncích nějaké ty pozornosti, jako například náhradní uši (štramberské). To jsme ještě nevěděli, že pojedeme domu s mistrovským titulem.

Na startu by bylo přes 200 běžců tehdy, kdyby mnozí, co se přihlásili, také přijeli. Takto nás odstartovalo 199 v čele s početnou keňskou výpravou, která hned v prvních metrech zmizela za obzorem. „To se to běhá, když běží jen chvilku,“ pomyslel jsem si o nespravedlivosti fyzických dispozic a jal jsem se „tempařit „již od startu. Vypadalo to dobře, před sebou dlouho viděl jsem totiž Míru Urbance, a to bylo dobré znamení, neboť útlý kladenský běžec hlásil před startem čas hluboko pod 1:40 hodiny s tím ale, že „bedna asi nebude, neboť tu jsou“ jeho údajně nedostižní soupeři v čele s Bufkou.

Ono se to běží dobře do obrátky, když je to převážně s kopce. Jak jsem funěl do stoupání, tak bylo vždy odměněno delším klesání, z něhož mne kila hnala do průběžného času 4:30 na kilometr. Po skončení závodu mi Míra prozradil, že první kilák jsme běželi dokonce pod čtyři, no nebylo divu, když jsem pak pod ten cílový kopec přiběhl, či spíše přišoural se zpět, viděl jsem tu hranu. Ale zpět k závodu. Za námi si, jak později prozradily, užívaly příjemného slunečného počasí a 24 stupňů Celsia také Alice a Jana. Jana se asi víc dívala do zvlněného kraje a nebylo divu. Vždyť nejenže Jana ještě nemohla usilovat o veteránský titul vzhledem k svému mládí, ale v její kategorii běžela pozdější celková vítězka Biwot Gladys Jepkurui a s jejím časem 1:18,10 hod. nemělo cenu soupeřit. To Alice v kategorii od 55 let už o veteránský titul soupeřit mohla. A také soupeřila.

Proběhli jsme poprvé Ležáky a za chvíli přišla obrátka. Nožky mi s kopce běžely jak zadarmo a mezičas za 46 minut nebyl vůbec špatný. Míra sice kus přede mnou, ovšem za mnou snad kilometr Míra Vostrý a také ostravský Smola, kterého jsem jako jediného znal, že je z mé kategorie. Nasavrky jsou těžké, hodně kopců a nejsou pro tlusté. To jsem poznal záhy, nožičky už nekmitaly, muselo se platit. „Samej kopec, to je hrůza“, říkal jsem si a těšil, se že snad přijde nějaké klesání, abych se mohl vůbec vydýchat. Přišly poslední čtyři kilometry. Byly pořád do kopce, jediné co bylo s kopce, byl můj výkon. A tak jsem se „pobrouzdal“ po kostkách dlažebních do cíle za 1:43,31 hodiny. Míra už byl v cíli spokojen za 1:37,15 hodiny. Pořád věřil, že bych mohl být na bedně, já ale vzhledem k mým 72 kilům (kruci, že jsem neměl jen 70!!). A jak jsme my všichni z Maratón klubu Kladno (kromě mě) dopadli? Docela dobře, i když jsme při vyhlašování často postrádali, odkud ten který vítěz je a jaký to vlastně měl čas. Takže, naše Jana Kmuníčková (2:04,32) sedmá, Míra Urbanec pátý, já (Panský Mlýn Rakovník) samozřejmě bramborový o tři minuty (při půlmaratónu znamená jedno kg dole lepší čas nejméně o 2 minuty – pozn. autora) ale o „bedně“ Míra nemluvil nadarmo. Veteránskou mistryní v kategorii od 55 let se stala jeho Alice, která časem 1:58,14 hod. porazila obě své soupeřky. Pro doplnění výsledků členů Maratón klubu Kladno ještě dlužno dodat jistě podstatné, že Hana Breburdová má též veteránský titul za první místo v kategorii od 50 let časem 1:54,29 hod. a Míra Vostrý? „Kdyby to bylo o 500 metrů, tak jsem tě měl,“ řekl mi v cíli, do které přiběhl přesně dvě desítky vteřin za autorem výše uvedených zážitků.

Jo, sakra, ano – vyhrál Keňan Mwagi za 1:05,06 hod., za ním další čtyři také od nich, mezi něž se dokázal na čtvrté místo vklínit, po obrátce ještě třetí Ukrajinec z Bardejova Matwichiuk (1:06,41). Podobně „šlapala na paty“ vítězce Biwot jen veteránka od 40 let Tatiana Metelková z Hradce Králové, jež „dala“ 1:20,52 hod. Jo, a dali nám nějakej tubusovitej šátek (asi skončí v tombole), ponožky a spoustu papírů včetně novin. Také řízek a pivo.

Hezký den všem běžcům i těm druhým
přeje Sláva Pilík


Maratón klub Kladno

Je spolek se zaměřením na vytrvalostní běh a pořádání běžeckých závodů. 

Nabídka sponzorům


Anketa

Který den je nejlepší pro konání běžeckých závodů?
sobota (77 %)
graf
neděle (11.3 %)
graf
všední den (11.7 %)
graf

Připravujeme

ne 27. srpna 2017
Rakovnická 15

Kde: Rakovník – Zimní stadion
Délka trati: 15 Km
Start: 10:30
Informace zde


so 9. září 2017
Kladenský maratón

Kde: Městský stadion Kladno (Sletiště)
Délka trati: 42,195 Km
Start: 10:00
Informace zde

© Maratón klub Kladno | Mapa stránek | Napište nám