Maratón klub Kladno

logo

Špikovaný kakaový řezy ve Lhotě

Publikováno 10. 11. 2013


Když jsem se ráno v sobotu před Kaštankou probudil, vůbec se mi nikam a zvláště tam nechtělo. V noci pršelo a deprimující kapky rozezvučily parapet okna na balkóně do té míry, že se mi ježily neexistující vlasy na hlavě.

Neexistující proto, že večer předtím jsem si nabarvil fousy znovu válečnými barvami, abych si dodal sebevědomí pro kaštansko-buchtové představení, ale jemné minivlásky se oživit černou bohužel nepodařilo. Odvahu jsem ten večer na to měl, vždyť v mém sportovně pivním klubu Panský Mlýn narazili sud jihlavské nefiltrované „třináctky“.

Když jsem se ráno v sobotu před Kaštankou probudil, hned jsem se notně orosil. Přivedl jsi z té hospody své kolo? Už třikrát jsem ho tam zapomněl zcela bez dozoru i lanového zabezpečení, ale vždy se podařilo před krádeží díky milému vrchnímu či servírce drahý majeteček převézt včas do bezpečí automatů. V obavě, že ztratím jednostopého přítele, skočil jsem tedy i s běžeckou bagáží do auta a vyrazil naproti tam, kde jsem svého bicyklového oře ke trámu před asi 14 hodinami uvázal. Byl tam, studený z ranního mrazíku, ale jinak neporušen. Odvedl jsem jej domů a vyběhl zpět k autu.

„Kruci ten sval v zadku ale bolí“, říkám si, když si to šinu travnatým úbočím pod panelákem směrem k veřejím panskomlýnským. „Má to cenu běžet takovejch kilometrů?“ To si radši ten mečbol o poslední potřebné vítězství v poháru schovám až za týden na Dvojice. Sval v tu chvíli bolel o to víc, že hospoda už měla otevřeno – o deset minut dříve, než bývá to zvykem.

Váhání to bylo neskutečně trýznivé, leč krásné. Nakonec ale přesto zvítězily buchty od Buchet ze Lhoty. Když jsem si vzpomněl na ty kakaové řezy, či píchané koláče, nehledě na chybunemající škvarkoplacky, začal jsem se těšit na beránkovské kafe v hospodě s tím, že si dám buchtu ještě před startem. Necítil jsem se totiž zrovna v pohodě a bál se, že než dorazím do cíle, stejně bude vše sežráno!

Nebylo tomu tak! Zadek sice u Panského Mlýna ještě ráno bolel, ale po startu ve Lhotě se bolest přihlásila jen jemně a víceméně mne nechala v klidu celá ta dvě kola. Do prvního kopce jsem ještě spěchal za hubeňourem Vaškem Lípou, ten ovšem, jak to zřel, malinko přidal a bylo hotovo. Můj pohárový mečbol by mohl ve druhém 7,5 km dlouhém kole doznat trhlin, a tak jsem se nehnal za snovou vidinou vyhrát Proškovy slzy pytlákovy a šetřil síly na závěrečný finiš Jirky Fingerhuta, který mi v honbě za gloriolou pohárového vítězství například na Surovci notně natrhl triko. Jako takový odpustek pro budoucí úspěch jsem za zády Pepíka Beránka v prvním kole nasliboval, že když to takhle v pohodě půjde i v druhém kole, nahradím nemocného Frantu Tůmu pro anabázi na Sršský maratón, jež se běží za čtrnáct dnů. „Ale jestli mi, Pepo, utečeš tak se na to ….,“ zahrozil jsem soupeři a hle …. v druhém kole jsem šel jako dráha a Pepa zůstal za mnou. Na Vaška jsem měl málo kilo dole a s neúprosností mě asi vlastní jsem mu to pořád v cíli opakoval, až mi řekl něco jako „tak už to konečně udělej, ať víš co je vlastně pravda!“

Jenže jak to můžete provést, když bezprostředně v cíli na vás čekají borůvkové koláče, skořicové šišky, kakaové řezy, škvarkové placky, vánočková mozaika, listové s uzeným, větrníčky a další a další dobroty!!!

Prostě, jak už jsem k tomuto doma téměř lhostejný, ve Lhotě nejsem – jsem totiž „lhotejný“. Peru to do sebe jedno za druhým … no ty kakaový řezy – ty byly! Vždyť proto jsem sem jel a navíc se vedlo i na trati, získal jsem poslední šestnáctku, a je to doma – tedy ten Pohár BKR.

Přesto si myslím, že bych ten úspěch i vyměnil za skutečnou 16ku … no spíš 26, nebo radši 36? No, … ono jistější bude asi 46 a klidnější 56 ….nebo že by bylo lepší obráceně, tedy 65… ? No comment, hi hi!

Lepší někdy než skákat je běhat – a to bylo ve Lhotě znovu famózní – nejet na buchty, skončil bych v hospodě panské a neužil bych si tu „patnáctku lhotejnou“ tak, jako tomu dnes bylo!

Bylo to fakt sladké – jak nejcukrovanější a kousky čokolády prošpikovaný kakaový řezy. Tehdy v listopadovou sobotu LP 2013 ve Lhotě!

Sláva Pilík


Maratón klub Kladno

Je spolek se zaměřením na vytrvalostní běh a pořádání běžeckých závodů. 

Nabídka sponzorům


Anketa

Který den je nejlepší pro konání běžeckých závodů?
sobota (77.1 %)
graf
neděle (11.2 %)
graf
všední den (11.7 %)
graf

Připravujeme

ne 27. srpna 2017
Rakovnická 15

Kde: Rakovník – Zimní stadion
Délka trati: 15 Km
Start: 10:30
Informace zde


so 9. září 2017
Kladenský maratón

Kde: Městský stadion Kladno (Sletiště)
Délka trati: 42,195 Km
Start: 10:00
Informace zde

© Maratón klub Kladno | Mapa stránek | Napište nám