Maratón klub Kladno

logo

Barokomaraton 2012

Publikováno 9. 9. 2012

Očima Josefa Beránka:
Když jsem vloni po svém jubilejním Kladenském maratónu přebíral z rukou prezidenta našeho maratón klubu Františka Tůmy odměnu v podobě volné vstupenky na Baroko maraton v Plasích, považoval jsem to za dar přímo danajský.

Zdálo se mi takřka nemožné za týden zase běžet maraton. No samozřejmě jsem běžel a vůbec toho nelituji. Naopak, Baroko a Plasy mě „chytli za srdce“ a navíc jsem si vyzkoušel, že můžu běžet (klusat) dva maratony za týden… Po loňských obavách, zda to vůbec zvládnu, jsem se na letošní ročník moc těšil a ráno jsem nepotřeboval k probuzení ani budíka. Do Plas jsme přijeli s Milošem a Gábinou s příjemnou časovou rezervou, nezbytnou ke klidným předstartovním úkonům. Prezentace proběhla rychle a v pohodě a tak se Gábina s Milošem mohli náležitě rozcvičit a rozklusat. Já popíjím svého tradičního turka, všemi smysly vnímám kouzelnou předstartovní atmosféru – mám rád tuto siestu, zdravím se se známými. Ben Pucholt je tu s celou svou rodinou a Vaškem Klosem navrch, Míra Vostrý, Sláva Pilík a další Rakovničáci, ještě si popřeju úspěšný závod s Pepou Gombitou z Mostu a pomalu jdeme na start. Vybíháme společně s půlmaratonci na asi kilometrový okruh po Velké louce v prostoru startu a cíle, potom ještě chvilku rovina a pak už vzhůru do lesa, slušný kopeček na rozhýbání. A pak už nádherné scenérie lesních partií, které se střídají s přeběhy polí a luk, tu a tam malá osada nebo samota a duše běžce romantika je na vrcholu blaha. Běží se mi dobře, ale musím trochu brzdit, do cíle je ještě daleko. Asi na 25. kilometru za Čoubovým mlýnem se mi podařilo zabrzdit úplně, trať zde totiž ostře stoupá do lesa a já si vypomáhám chůzí, s čím jsem tak nějak počítal. Nahoře se znovu rozebíhám a na občerstvovačce asi na 30. kilometru si v klidu dopřávám makovou buchtu… No a potom už to jde tak nějak samo až do cíle, v němž jsem velmi spokojen s časem pod 4:10… Spokojena se svými výkony byla v cíli jistě většina Kladeňáků. Gábina Raková po předloňském vítězném maratónu letos vyhrála i půlku, na stejné trati doběhl třetí unhošťský sokolík Pavel Losenský, Tom Pucholt dokonce celkově vyhrál desítku a jeho sestra Lenka byla třetí na 4,2 km. Na maratónské trati se dařilo borcům jednoho „docela slušného“ kladenského oddílu. V kategorii nad 50 let s přehledem zvítězil v dobré formě běhající Miloš Kmuníček, druhý doběhl Vašek Klos a třetí Pepa Beránek. Letošní Baroko v ničem nezklamalo, snad jen trochu byly problémy s výsledkovou listinou. Jinak perfektní organizace, výborné značení trati, na četných občerstvovačkách dostatek jídla a pití, všude milí lidé. Rádi se budeme vracet.

Očima Miloše Kmuníčka:
Při Baroko maratonu jsem prožil vedle obvyklých „maratónských“ pocitů, mám na mysli tím očekáváním „vznešené“ porce kilometrů počínaje a vyždímaným závěrem konče, přes tu pasáž, kdy si to člověk užije, také pocity jiné, pro mě nové. I když jsem už běžel i v zajímavých destinacích, Plasy byly pro mě nové tím svým cross, česky nahoru a dolů po cestičkách krkolomných až krkolomnějších, ale hlavně mám-li vypíchnout jako že ten pro mě zásadní postřeh, tak je to pocit vnitřního boje, kdy na jedné straně jsem se snažil běžet svižně, na straně druhé pak nuceně zpomaloval, abych alespoň letmo zahlédl a vstřebal to všechno zelené okolo, výhledy do údolí i na vzdálený horizont, pohledy skrz křoví na o trochu níže poskakující řeku Střelu… Ono to totiž nejde dohromady, bojovat o čas a zevlovat po krajině, protože vyvrknout si nohu bylo opravdu kde a známe i ty pády na ústa. Takže se to chvilkami v člověku pralo, jestli zvednout zrak od cesty a riskovat další krok nebo se o tu či onu „scenérii“ připravit a koukat kam šlapu. A jako další postřeh si dovolím uvést zkušenost, že asi tím, jak trať opravdu není monotónní a svalíky (jako ta vlákna) se chvilku natahujou do kopce, chvilku s kopce a občas i jako něco mezi tím, tak druhý, respektive třetí den po maratónu to s těma nohama není tak zlý, jde i vyklusat…sa­mozřejmě je to odvozené také – a to asi především – od toho, co ty nohy mají za sebou v přípravě…osobně teda moc velkou kilometráž letos nemám, docela dost dnů jsem vynechával a neběhal, buď plánovaně, abych se zregeneroval a odpočinul a pak taky to někdy časově zkrátka nevyjde, ale právě s vizí Baroka před sebou jsem se snažil běhat do kopce a s kopce, což mi jaksi prospělo. Jo a nejhorší je ten seběh ke konci, když už nohy melou z posledního, do kopce to jde jít pomalu nebo přejít do chůze, ale z kopce to musí člověk dobržďovat i kdyby jen šel.

Očima Pepy a Miloše společně:
Je před námi další ročník Kladenského maratónu, na kterém pravděpodobně Pepa opět stane na startovní čáře. A říká: těším se na vás, kamarádi oddíloví pořadatelé a samozřejmě i na kamarády běžce, všem držím palce a našim prvomaratóncům přeji zdárné dokončení závodu. Miloš si na druhý maratón po týdnu netroufne a zařadí se mezi pořadatele, na které se Pepa těší a sám se těší, že si to užije tentokrát zvenku a povzbudí nejen Pepu ale všechny ostatní, zejména tu prvomaratónkyni, kterou má asi Pepa na mysli.

Miloš Kmuníček a Josef Beránek


Maratón klub Kladno

Je spolek se zaměřením na vytrvalostní běh a pořádání běžeckých závodů. 

Nabídka sponzorům


Anketa

Který den je nejlepší pro konání běžeckých závodů?
sobota (78.1 %)
graf
neděle (10.8 %)
graf
všední den (11.1 %)
graf

Připravujeme

so 4. listopadu 2017
Malá Křivoklátská

Kde: Křivoklát, sportovní areál Kolečko
Délka trati: 6 Km a kratší
Start: 9:40 – 11:30 Podrobnosti
zde


so 11. listopadu 2017
Lhotecká Kaštanka

Kde: Lhota, okres Kladno, restaurace U splavu
Délka trati: 15 Km
Start: 10:30
Informace zde

© Maratón klub Kladno | Mapa stránek | Napište nám